Lanzarotští Angličané jsou jak Rusové ve Varech

Sedím si tak v kavárně, koukám na moře a je mi dobře. Venku je příjemných 28°C a lehce pofukuje. Nemohu si na nic stěžovat. A tak přemýšlím nad slovy některých obyvatel ostrova, která zas až tak pozitivní nejsou.

Prý mám růžové brýle

Jedním z těchto lidí byl před několika měsíci Čech, který už pár let na Lanzarote žije. Tenkrát jsem ho požádala, zda bych zde mohla publikovat jeho příběh. Odvětil, že on život na ostrově nevidí tak růžovými brýlemi jako já a víc se se mnou na toto téma nebavil. Žila jsem zde teprve pár měsíců a myslela si, že má zkušenosti, které já zatím nemám. Neustále mluvil o nekvalitních službách, o problémech s úřady a dalších negativech. Uběhlo devět měsíců od mého příjezdu a já tu zažívám pravý opak toho, co zmiňoval.

Další podobnou zkušenost mám s anglickou komunitou. Angličané se zde cítí být utlačováni a místní obyvatele nazývají doslova fašisty. Tento názor byl pro mne docela šokující.

Hola a gracias k životu stačí

Nevím, co tyto lidi vede k jejich negativnímu názoru a nedokáži posoudit, zda je takový postoj oprávněný. Mohu se pouze domnívat. V prvním případě bych řekla, že to bude typem člověka, který by měl výhrady kdekoliv na světě. 

V případě Angličanů je ta situace trošku jiná, ale vcelku jasná. Mnoho z nich se sem nastěhovalo na důchod. Tvoří zde velkou komunitu a žijí převážně v rámci ní. Přátelí se spolu navzájem, chodí do britských restaurací a komunikují výhradně anglicky. Pokud se takového Anglána po deseti letech strávených na Lanzarote zeptáte, jak mu jde španělština, pousměje se a silným britským akcentem odpoví: "Hola a gracias mi k životu bohatě stačí. Víc toho nepotřebuji." Dokonce se ani netají tím, že si myslí, že by se mělo všude mluvit jedním jazykem, tj. anglicky. 

Nejednou jsem zažila situaci, kdy se Angličan rozčiloval, že jsou na něj v restauraci sprostí poté, co se číšník omlouval, že bohužel nemluví anglicky. Asi mají pocit, že jim to číšníci dělají naschvál. Vždyť angličtina je světový jazyk! Ovšem španělština také a místní číšníci opravdu jiný jazyk neumí (týká se Arrecife). A dle mých zkušeností mají i přes tento "hendikep" snahu a vůli se s vámi dorozumět.

Když mne kamarádka z flamenca požádala, abych jí učila anglicky, docela jsem se podivila. Nejen, že je má angličtina dost průměrná, ale je tu tolik Britů, tak proč já? Prý jsou všichni nepříjemní a nepřátelští. A i přes to, že celý život žije v turistické oblasti, nikdy se s žádným neseznámila. Což chápu. Angličané se zde chovají jak Rusové v Karlových Varech a ty taky nemá nikdo rád.