Lanzarote - surfařský ráj

Když jsem odjížděla na Lanzarote, dala jsem si předsevzetí, že se zde musím věnovat věcem, které bych v Čechách dělat nemohla nebo pro které jsou zde lepší podmínky. Jednou z těchto věcí je surfing. Nejsem pro tento druh sportu nijak nadaná, ale na Lanzarote jsou naprosto ideální podmínky, tak by byla škoda toho nevyužít. Ještě před pár měsíci jsem měla se surfem nulovou zkušenost. Ale sebrala jsem odvahu a vyrazila na místo zvané Playa de Famara a surf si půjčila.

Jak sbalit svůj život do jednoho kufru

Když se dostanete do situace, kdy stojíte v bytě plném věcí, které jste si celý život pečlivě střádali, a najednou si máte vybrat jen pár z nich, zdá se to být poněkud neřešitelné. A je to o to horší, že nad zdravým úsudkem začnou převládat emoce. Pak vás napadají takové věci, jako že přeci nemůžete odjet k moři bez toho nového svetru, který jste si ještě nestihli užít a který stál tolik peněz. Nebo že přeci nemůžete odjet bez svého naleštěného automobilu, protože bez něj jste jak bez ruky. A co teprve všechny ty oblíbené knihy a CD. V tu chvíli si začnete uvědomovat, jak moc jste závislý na věcech a jak moc vám uniká podstata svého nově zvoleného života.

Počasí - rozhodující faktor

Ačkoliv si to často neuvědomujeme, počasí je pro nás velmi důležité. Ovlivňuje naše nálady, zdraví i plány. Když jsem se stěhovala k moři, chtěla jsem někam, kde neklesnou teploty pod 18 stupňů, ale vůbec jsem nepřemýšlela nad těmi maximálními. Stejně jako většina lidí jsem to brala tak, že je důležité se přes zimu ohřát a v létě můžu být přeci v Čechách. Ovšem po několika měsících strávených na Lanzarote a následném měsíčním pobytu v ČR, se můj názor zcela změnil.

Fotbalové šílenství - finále

Včerejší večer byl ve znamení finále fotbalového mistrovství světa v JAR. Již v brzkých odpoledních hodinách se začínalo v ulicích ozývat "Espaňa! Espaňa!" a v oknech se objevily vlajky. Nikdo z místních ani na vteřinu nezapochyboval o španělské výhře. Já nejsem příliš velkým fotbalovým fanouškem, takže pokud nehrají Češi, je mi jedno, kdo vyhraje. Pokud jste ale tady, obklopeni neuvěřitelnou atmosférou, snadno podlehnete. I já jsem tedy oblékla červenožluté tričko a vyrazila do ulic. Stejně, jako při semifinále, i na finále byla velkoplošná obrazovka na okraji pláže a tak mne tentokrát zajímala spíše situace v barech.

Fotbalové šílenství - semifinále

Fotbal je na Lanzarote opravdovým fenoménem. V každé hospodě je televize a z každého jinak příjemného baru s pohodovou hudbou se v době zápasu stane testosteronový sport bar. Dokonce i lepší restaurace posunou svůj sobotní program až k půlnoci, jelikož vědí, že když hraje Madrid s Barcelonou, stejně nikdo nepřijde. Když se pak dostane Španělsko do semifinále MS, je zcela jasné, že se fotbalové šílenství znásobí. Dnes jsem si zašla na večeři dříve, abych se stihla v klidu najíst, ale už hodinu před zápasem se začaly plnit nejen bary, ale i pláž, které dominovala obří obrazovka. Fanoušci v žlutočerveném oblečení s vlajkami v ruce zaplnili pobřeží. Na stagi se objevil moderátor, který komentoval celý zápas a vytvářel výbornou atmosféru. Pauzy vyplňoval DJ, který hrál skoro až do půlnoci. Ozvalo se zde i pár vuvuzel, ale ty snadno přehlušili mistní Batucadas.

Lanzarote - ostrov bez vody

Lanzarote je suchý ostrov, s téměř žádnými vodními zdroji. Tento nedostatek zaměstnával místní obyvatele po mnoho let. Hospodaření na suché půdě představovalo velkou bitvu, kterou museli bojovat místní zemědělci s velkou fantazií. Srážky, které tu nejsou časté, byly darem přírody, který krátkodobě uspokojil jak žíznivou zem, tak její obyvatele. Když v 19. století nepršelo deset let, místní obyvatelé se začali stěhovat na ostatní ostrovy nebo dokonce do Jižní Ameriky. Časem se vrátili, ale opět přišlo sucho. Museli se naučit zachytávat každou kapku vody, co spadla z nebe. V jejich cisternách žila zvláštní houba, která pomáhala udržovat vodu pitnou. To ale stále nestačilo.

Cueva de los Verdes Lanzarote

Cueva de los Verdes je rozsáhlá jeskyně s teplotou kolem 20° C, kterou naleznete v severní části Lanzarote, zhruba 25 km od Arrecife směrem na Orzolu. Tato jeskyně vznikla před 3 až 5 tisíci lety během erupce sopky La Corona. Když se velmi řídká láva valila směrem k moři, vzduch ochlazoval její vnější vrstvu a tím se vytvořil strop, pod nímž se tekuté magma sunulo dál až do vyčerpání. Tak vznikl 6km tunel na pevnině pokračující dalšími 1,5 km pod mořem. Název jeskyně má se zelenou (verde) pramálo společného. Pravděpodobně byl odvozen od jména pastýřské rodiny Verdeových, která vlastnila pozemky, na kterých se jeskyně nacházejí.

Změňte své myšlení a odstěhujte se k moři

Při diskuzích o životě u moře, se velmi často setkávám s větičkou, kterou má snad každý Čech naučenou od chvíle, co začal mluvit: "Nejde to!"

"Nejde to!" je v nás tak hluboce zakořeněné, že už se ani nesnažíme přemýšlet nad tím, zda by se našel způsob, jak by to šlo. Před pár lety jsem se setkala s člověkem, který tvrdil, že pokud chceme problém vyřešit, nesmíme ho nazývat problémem, nýbrž VÝZVOU. V případě, že opravdu chcete změnit svůj život a odstěhovat se k moři, a ne o tom pouze snít, berte to jako výzvu a začněte pro to něco dělat.

Jak se mi u moře změnil život

U moře bydlím teprve čtvrt roku, ale již dnes zaznamenávám několik významných změn ve svém životě. Než jsem se sem odstěhovala, byla jsem normální zaměstnanec s pracovní dobou od devíti do pěti a pak podle potřeby. Každý den jsem strávila hodinu a půl dojížděním do práce. Žila jsem v pronajatém domě a přemýšlela, co s životem dál. A tohle je všechno už dávno pryč. Dnes konečně žiji svůj vlastní život v prostředí, které jsem si sama vybrala.

Národní park Timanfaya Lanzarote

"...a pak se země u Timanfaye náhle otevřela. První noc rostla z hlubin země obrovská hora, z jejíhož vrcholu šlehaly plameny hořící po dalších 19 dní." Toto jsou slova místního kněze Dona Augustína Cabrery, popisující erupce, které začaly 1. 9. 1730 a otřásly jižním koncem ostrova. Denně sopky vychrlily neuvěřitelných 48 milionů kubíků lávy. Po dlouhých šesti letech erupcí zůstalo 200 km zdevastované krajiny včetně 50 vesniček. Národní park Timanfaya o rozloze 51 km byl založen roku 1991 a je zapsán jako biosférická rezervace na seznamu světového dědictví UNESCO.