Stejně jako každý kvartál i v září jsem navštívila svou rodnou hroudu. A jako pokaždé jsem pobyt v Čechách promarodila. Domů se vždycky hrozně těším, ale vrátit se natrvalo bych v nejbližší době nechtěla. Mnohem raději bych sbalila svou rodinu a své kamarády do kufru a dovezla si je všechny sem. Je zajímavé, že každý návrat z Čech provází mnoho změn, které se na Lanzarote za tu krátkou dobu stanou.
Březnový návrat byl velmi pozitivní. Po propršeném únoru se tu udělalo krásně. Přestěhovala jsem se do hezkého bytu, zařídila auto, našla jsem si oblíbenou restauraci, v ní se seznámila s místními a začala tu normálně kvalitně fungovat.
Červnový návrat
Moře se oteplilo na snesitelných 22° C a vzduch na nesnesitelných 35° C, ale ta vedra zažívala asi celá Evropa. Musela jsem ocenit noční teploty, které klesaly ke dvacítce a tak se tady (na rozdíl od zbytku Evropy) dalo i přes ta vedra spát. Do vedlejšího bytu se nastěhovali noví sousedi, respektive sousedky. Matka s šestiletou dcerou. Jejich hysterické scény se staly součástí každodenního života. Do bytu o patro výš se nastěhovala paní s čtyřletým chlapečkem. Kromě toho, že jsem je jednou potkala na chodbě, o nich vůbec nevím. Ve vnitrobloku se začalo ozývat každovečerní hekání nějakého nabušence za doprovodu hlasité hudby a pod okny kňučí snad 24 hod. denně nějaký pes. I bar v ulici se stal hlučnějším a pláže plnějšími. Na výstaviště dorazili kolotočáři a každý víkend se tu něco slaví. Ó ano, začaly prázdniny! Ovšem ani tento fakt nezabránil tomu, že bylo v Arrecife zavřeno několik poboček bank, pár obchodů a dokonce i má oblíbená restaurace. Z mého domovského baru zmizely barmanky, se kterými jsem si budovala vřelé vztahy, které znamenaly mističku oliv nebo oříšků s každou skleničkou prokládané "čupíty" (většinou malý panák místního medového rumu). Učitelka španělštiny vyhlásila prázdniny a další lekce naplánovala až na září. A tak bylo najednou všechno vzhůru nohama. Jen moře bylo pořád před domem a slunce nad hlavou, což člověku dodává neuvěřitelný klid a pohodu.
Zářijový návrat
Slunce už tolik nepálí a teploty se vrátili k normálu. Pláž před domem se vylidnila a bar v ulici se zklidnil. Jen u sousedů jsou stále hysterické scény, ale naštěstí už jen o víkendech, kdy se stejně věnuji venkovním aktivitám. Do mého domovského baru se vrátila má oblíbená barmanka a opět chodím na španělštinu. Vše je tak jak má být. Ale i kdyby nebylo, podzim na Lanzarote je opravdu nádherný. Zamilovala jsem si to tu. A i když se pořád něco mění, já bych neměnila.
Žádné komentáře:
Okomentovat