Máme moc věcí!

Konečně víme, kde bude naše cílová stanice. Teď už jen naplánovat odjezd.

Podnájem nám končí v listopadu. Ideální by tedy byl odjezd na konci října. Co ale uděláme s věcmi? Kam budeme jezdit a kde začneme, až se vrátíme do Čech? Přemýšleli jsme o mnoha možnostech. Využít prázdného bytu rodičů, něco si pronajmout a platit jeden nájem tady a druhý u moře, pronajmout si sklad nebo všechny věci prodat. Nakonec jsme se rozhodli koupit nějaký levný byt. Nechceme za sebou spálit mosty. Rádi se jednoho dne vrátíme do Čech i když jen do malého bytu. Vždyť to není finální řešení. Nehledě na to, že oproti baráku, po kterém jsme tak toužili, se dá byt poměrně snadno pronajmout nebo prodat.

V tomto okamžiku nám začalo být zcela jasné, že odjezd do konce roku není reálný. Začátkem července jsme tedy začali sjíždět realitní servery a objíždět různé byty. Přístup realitních kanceláří je ale většinou velmi arogantní a ani v době krize nemají potřebu prodávat, což potvrdilo naši předtuchu, že Vánoce strávíme v Čechách. Snad už to bude alespoň ve "vlastním". V bytě bude potřeba provést základní rekonstrukci a poté se přestěhovat. Na to už moc času nezbývá. Bohužel já i přítel máme spoustu věcí a některé se nám dokonce dublují. Také máme každý svůj nábytek. Začala mi tedy nová zábava - zbav se čeho můžeš. Některé věci jsem vystavila na Aukro, jiné nabídla svému okolí. Jde to dost pomalu, ale už se mi podařilo zbavit se zhruba poloviny nepotřebných věcí.

S tím samozřejmě souvisí, že jsem si musela zakázat nákup jakékoliv nové věci. Jednak potřebuji mít věcí co nejméně a pak jsem si také chtěla něco našetřit. Naštěstí se mi to podařilo a tak budu mít své "kapesné" po celou dobu pobytu na Kanárských ostrovech.
Jelikož se v Arrecife mluví pouze španělsky, začali jsme se učit. Došli jsme tedy teprve ke čtvrté lekci a teď trošku stagnujeme, ale snad se nám podaří naučit se alespoň nějaké základní fráze. V lednu se uvidí, zda to stačí nebo zda jsme to podcenili.