Druhý karnevalový víkend na Lanzarote

Když jsem šla v pátek po městě a viděla davy lidí před obchody s maskami, bylo mi jasné, že se chystá něco velkého. V našem okolí najednou vyrostla tři pódia a na silnicích se začaly objevovat zátarasy.

V programu jsem vyčetla, že se chystají na tyto dny koncerty, ale v kolik hodin, to jsem se nikde nedozvěděla. Hodila jsem se do gala a kolem deváté večer vyrazila do ulic, ale všude bylo prázdno. Na mou těžce vypocenou otázku: "A qué hora?" mi bylo odpovězeno jedním z organizátorů, že jdu moc brzy. Že vše začíná až kolem půlnoci. Vydala jsme se tedy opět do haly na výstavišti, kde akorát začínalo finále Murgas. Tentokrát už jsem ale měla akreditaci a místo u pódia.

Jelikož stále neumím španělsky, jsou mi písně Murgas poněkud cizí a tak jsem lehce před půlnocí vyrazilia zpátky do ulic. Nicméně stále bylo prázdno. Sedla jsme si tedy do svého oblíbeného baru Heineken na pár drinků. I tento bar se teprve začínal plnit lidmi, ale tentokrát už byli v maskách. Teprve kolem druhé ráno se nahromadili lidé k pódiím a začala ta pravá zábava.

Druhý den v poledne šel od našeho domu průvod bubeníků. Amatérské i profesionální skupiny měly kostýmy mnoha stylů a barev.

Sobotní večer vrcholil soutěží o královnu karnevalu. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak ty drobné slečny cupitající na podpatcích, táhnou ohromné konstrukce. Zbytek noci patřil opět koncertům.

Moc jsem si pochvalovala, že bydlím přímo v dění karnevalu. Cokoliv se v Arrecife děje, děje se někde blízko našeho domu. To jsem ovšem netušila, že se mi začnou ve čtyři ráno procházet bubeníci pod okny a z jinak klidných barů a restaurací se náhle stanou hudební kluby s otvírací dobou až do rána. Ale to patří ke karnevalu a je moje hloupost, že jdu spát místo toho, abychom v těch barech pařila stejně jako ostatní.